V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila Gruzie rozsáhlý vojenský útok na Jižní Osetii, v rámci pokusu opětovně ovládnout toto území. Tento krok byl zcela nevyprovokovaný. Gruzínský útok vedl k obětem mezi Rusy jako členy mírových sil, kteří vzdorovali útoku spolu s milicí Osetie. Rusko oprávněně reagovalo vysláním jednotek ruské 58. Armády a ruských výsadkových jednotek do Jižní Osetie o den později a zahájilo nálety na gruzínské jednotky v Jižní Osetii a na vojenské a logistické cíle v samotné Gruzii.

Občané na Ukrajině se vzbouřili proti Janukovyčově vládě v naději, že asociační dohoda s Evropskou unií povede k odstranění korupce v zemi. Rusové jako důsledek spatřovali to, že Ukrajina bude připojena k NATO. Proto se odhodlali připojit Krym k Rusku, aby nedošlo k podobnému dění jaké proběhlo v Kyjevě. Nebyli si jisti, jak by reagovali krymští Tataři na případné vábení v otázce svých " občanských svobod". Většinový Rusové na Krymu, kteří nesohlasili se současným vedením v Kyjevě, pak požádovali, aby jim Rusko přišlo na pomoc. Další ruské vojenské jednotky se poté začaly přesouvat na Krym.
Kyjevská vláda proto obvinila Rusko z vyhlášení války a požádala o pomoc Spojené státy, OSN a alianci NATO. Američané vyslali do Černého moře válečnou loď.
Rusko přijalo ochranná opatření základny ruské černomořské flotily, a začalo stahovat vojáky k ukrajinským hranicím. Ruský prezident Vladimir Putin současně požádal parlament o povolení nasadit armádu a ten žádosti vyhověl.
Ruská domobrana na Krymu následně umožnila výměnu tamnější vlády i zastupitelů místní samosprávy. V podstatě totéž co se dělo o několik týdnů dříve v Kyjevě. Současně prohlašovala, že všechny ukrajinské ozbrojené síly na Krymu byly buď odzbrojeny nebo přešla na stranu krymské regionální vlády. Tamní vicepremiér Rustam Temirgalijev, řekl, že oddíly krymské domobrany zablokovaly vzletové dráhy všech krymských letišť. Krymská vláda rovněž převzala kontrolu nad ukrajinskými policejními útvary v autonomii a úřadovnou ukrajinské prokuratury. Na stranu obyvatel Krymu přešli i útvary protivzdušné obrany ukrajinské armády, či velitel ukrajinského námořnictva Berezovskyj.
John Kerry pokáral Rusy za to, že V 21. století by se neměli chovát tak jako v 19. století, tím že napadnou jinou zemi na základě zcela vykonstruované záminky.
Nejvyšší představitelé aliančních zemí, USA a dalších států prohlásili, že civilizovaný svět neuzná chystané  referendum na Krymu, jehož cílem je vrátit Krym Rusku. Bývalý český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg prohlásil, že Hitler vždy prohlášoval, že musí chránit tamější Němce. A totéž říkají Rusové.
Vzhledem k bezpečnostní situaci v sousední zemi a až bratrovražedným potyčkám,  Putin slibil ochranu Rusů a jejich zájmů, a odhodlal se k současné přípravě ruských vojsk k plnohodnotnému vojenskému zásahu na jihu a východě Ukrajiny. Konečné rozhodnutí o invazi mělo být na samotném Putinovi. Kyjev poslal armádu na občany, jež Rusové slíbili chránit. Těžko ale uvěřit, že proto aby Rusko vyprovokoval k intervenci.

"Jestliže se Rusko rozhodne rozšířit územní expanzi na východní Ukrajinu, pak už přestává legrace. V tomto případě bych navrhoval nejen maximálně tvrdé sankce Evropské unie, ale i zvýšení bojové pohotovosti části vojsk NATO, například jejich nasazení na ukrajinském území", řekl prezident Miloš Zeman.
Pokud by se Rusové rozhodli ke vstupu na východní Ukrajinu, bude tato situace  pro Rusy natolik vážná, že má obavy z toho, jak Rusové zareagují.
Podle prezidenta Miloše Zemana hrozí na Ukrajině buď zahraniční invaze, nebo občanská válka. Nevyloučuje, že zemi postihne obojí najednou.

http://pifs.sweb.cz/ydw/Untitled1.jpg