Stárnoucí Evropa potřebuje migranty, aby udržela svůj ekonomický dynamismus. Vše co se děje je z ekonomických důvodů.

Bylo by možné tomu věřit, pokud by v Evropě neexistovala nezaměstnanost. Důsledkem je tedy v každém případě zmatek. Nevraživost ve společnostech cílových zemí, ale i na straně tzv. uprchlíků, kteří si právem připadají jako novodobí otroci posílaní tentokrát nikoli do Ameriky, ale do Evropy, kde s nimi šibují filantropové či organizace, které se nazývají nevládní, protože jsou financovány ze státních rozpočtů zemí, ve kterých nepůsobí. Za ekonomickými důvody se však s velkou pravděpodobností skrývají cíle jiné, geopolitické, jak se dnes říká, tedy to, co se označuje jako global governance, ale zavání spíše dokonalým a proto také posledním totalitním režimem lidských dějin.

Šel jsem nakoupit do Lidlu, kousek od Evropského parlamentu. Pocítil jsem opět barevnost a rozmanitost. Černí šoféři, muslimské krásné holky v šátcích chodí jako holky v Praze, Indové na corner shopech – bruselští Vietnamci, šikmoocí důchodci a pobudové všech barev, bělovousí starci ze všech koutů světa… Rodí se nová Evropa. Líbí se mi, protože se dere do světa. Autorem má být údajně europoslanec Jaromír Štětina

Rozhodnutí německého parlamentu schválit Řecku třetí záchranný balíček ve výši 86 miliard dolarů posunul celou krizi do další fáze, která se ponese ve znamení totálního výprodeje řeckého státního majetku. V rámci dohody s „Velkou trojkou“ vláda premiéra Alexie Tsiprase v rozporu se svými předchozími proklamacemi slíbila zprivatizovat majetek za více než 50 miliard eur. Šéf britské organizace Global Justice Now Nick Dearden v textu pro britský The Guardian v této souvislosti podotýká, že „účel záchranného balíčku nemá nic společného se splacením řeckého dluhu, zato má vše společné s vytvořením korporátního ráje ve Středomoří.“

V první vlně výprodeje státního majetku si německý provozovatel letišť Fraport zajistil právo na provoz 14 letišť po celém Řecku, z nichž mnohé se nacházejí v populárních turistických destinacích. Kontrakt za 1,2 miliardy dolarů je podepsán na 40 let. Nad celým privatizačním procesem dohlíží tzv. Fond rozvoje majetku Helénské republiky, který funguje pod přímým dohledem evropských lídrů. K prodeji aktuálně nabízí přístavy v Pireu a Soluni, plynárenský systém, elektrárenské přenosové soustavy, pošta, řízení provozu vlaků a autobusů, největší řecká telekomunikační společnost, 648 kilometrů dlouhá dálnice nebo významná ropná rafinérie, která pokrývá asi dvě třetiny veškerých kapacit ve své oblasti. Podíly v athénských a soluňských vodárnách,s tím, že si vláda ponechá padesátiprocentní podíl plus jednu akcii.

Premiér Alexij Tsipras včera podal demisi.

http://zpravy.tiscali.cz/predluzene-staty-zanikaji-jak-skonci-recko-254476?utm_source=zpravy&utm_medium=read-too&utm_campaign=tiscali

17. července minulého roku, v osudný den sestřelu letu MH17, se v Dněpropetrovsku zastavily gruzínské bitevníky SU-25 v modernizované verzi s přetlakovými kabinami pro vysoký dostup. Účastnily se cvičení NATO s názvem Sea Breeze v Černém moři a Bulharsku. Michail Sakašvili, dnes gubernátor Oděsy, kterou ovládá známý miliardář a podnikatel Kolomojský, a Gruzie se svými bitevníky SU-25 osazené samonaváděcími raketami izraelské výroby, se kterými válčila proti Rusku v roce 2008.

Vyšetřovatelé, kteří si nepřejí účast ruských vyšetřovatelů a nemají ani zájem o spolupráci s výrobcem protiletadlového systému BUK, přizvali odborníky. Ti, kteří dostali od Nizozemců a FBI přístup k troskám letadla a utajovaným skutečnostem ve vyšetřovacích spisech, jsou samozřejmě vázani mlčenlivostí. Přesto jsou známy důkazy, které naznačují, že dopravní letadlo pravděpodobně zasáhla samonaváděcí raketa. Raketa je v tomto případě navedena letovým radarem letadla, které je terčem, a odpalálena z letounu, který útočí na tento cíl. Dopravní letadlo bylo zasaženo na přídi nad kokpitem.