Rukojmí v boji, který není náš

Rozzuřené pražské „elity“ častují prezidenta Zemana různými, pro ni typickými výrazy. Tím nejmírnějším je „buran z Vysočiny“. V souvislosti s oslavami "výročí před pětadvaceti lety" se nabízel "spontánní malý Václavák" takový "Majdánek" typu "televizní krize".
Pro intelektuály Ovčané, mohou s prezidentem jen většinově souhlasit. Zvláště pokud jde o jeho vzdorování zájmům prosazující americko–bruselské řešení „ukrajinské krize“ – tažení proti putinovskému Rusku. A nic to necharakterizuje lépe, než ideje pornoskupiny, jejímž názvem si prezident v Hovorech ušpinil ústa. Stejně tak si bezpochyby vyslouží všeobecný souhlas s dalším otevíráním dveří do Číny, byť je předtím za daleko větších politických nákladů pootevřel Václav Klaus.
Problém však je, že toto všechno, není Zemanova politická koncepce zaměřená na zlepšení pozice našeho státu „elitám“ navzdory, jako jsme to deset let viděli u jeho předchůdce, ale jen promyšlená strategie a taktika v započatém boji o znovuzvolení. V soukromé válce s „kavárnou“, která mu je největším protivníkem a která se rozhodla s ním skoncovat.
Úplně největší problém však je, že touto oboustranně vulgárně vedenou válkou trpí naše země. Že jsme rukojmí ve válce, která není naše a my nemůžeme hlavě státu ani zatleskat
A to je současně největší neznámá v Zemanově promyšleně cynické spekulaci s pastičkami:  Co vlastně my, uděláme v prezidentské volbě, o kterou se tady ve skutečnosti hraje? Zvlášť pokud "kavárna" nepostaví např. Halíka, ale svou obrovskou mediální mocí stvoří přijatelnější osobnost pro osobu prezidenta ? Budeme ale vůbec potřebovat prezidenta pro stát, který již nemáme ?
Před rokem 1989 jsme mnozí žili v představě, že u nás je to strnulé, totalitní. Ale na druhé straně, od Berlínské zdi až po sochu Svobody, je dynamický svět, kde jsou lidé ochotni kvůli svobodě "obětovat se". A relativně to tak asi i bylo. Ale po pádu bipolárního světa a nástupu takzvané globalizace v euroamerickém prostoru už není místo kam utéct. Ale nezačínáme se bát o způsob života, svou svobodu či elit samotných ?

Špatnosti netrápí jen nás.

Ale jinde už je to spíše hrůza a má šokovat. Vraždící islamisté mezi nimž jsou i Evropané.

Na" Východě" je to na "hraně" /opravdu v uvozovkách/ ve srovnání s předchozím.

I řada Američanů si myslí, že vývoj ve světě neprobíhá příliš pozitivně.

" JFK " byl prezident, který bojoval proti Federálnímu rezervnímu fondu FEDu, který chtěl ukončit válku ve Vietnamu, a který prosazoval kosmický program. Po jeho vraždě převzal skutečnou moc do svých rukou proud, jehož hlavní hybnou silou se stala lobby z Wall Street.

- Něco vám nedá spát, ale nevíte přesně, co to je.
- Člověk ani nemusí být přesvědčen, aby neviděl, že k mnohým událostem, které utvářejí naše osudy, dochází proto, že to tak někdo zamýšlel.
- Bude-li to k sebeobraně nutné, uchýlí se protistrana ke lžím.
- Už jen samotný objem informací poskytne oněm "odborníkům" možnost z vás udělat hlupáky, abyste se ani nepokoušeli sami pídit po tom, zda       informace jsou pravdivé či nikoli.
- Problém je, že lidská psychika raději uvěří těm, kdo budou závažné informace bagatelizovat, protože špatné zprávy všichni raději přehlíží.
- Prezident Obama například slíbil rychlé ukončení válek a návrat vojáků domů. Sliboval, že zruší dohody NAFTA a GATT, republikáni ho ale teď převálcovali.
- Došlo k faktickému znovuvytvoření "studené hranice" mezi Evropou a Ruskem vzkříšenou novou strategií mocných.
- Sitace se má jevit tak, že prezidenta všichni mají mít za blábolícího nekompetentního troubu. Nejvyšší soud je nenapravitelně rozpolcen. Politické, rasové a kulturní střety, jejichž původ lze vystopovat až k revolučním náladám šedesátých let, se každodenně zvětšují. Mohutně k tomu přispívají média - televize, internet a jeho sociální sítě předvším.
- Mnoho soukromých firem si v USA vede lépe než veřejné instituce. Ty snad kromě armády v řadě oblastí selhávají.

"Mocnosti peněz okrádají národ v době míru a kují proti němu pikle v dobách bídy. Jsou despotičtější než monarchie, povýšenější než despocie, sobečtější než byrokracie. V brzké době vidím blížit se krizi, která mě znepokojuje a způsobuje, že se třesu o bezpečnost své země..." to měl říci prezident, který viděl více, Abraham Lincoln.

/za použití web. stránek mimo hlavní proud, upraveno /

 

Od jedněch her, které "tvoří" ... až po ty co "Boří"

http://pifs.sweb.cz/color/brooklyn.jpg

http://pifs.sweb.cz/color/vide_atm/mig_mh17.jpg