Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko byla objevena v roce 1969 během pobytu skupiny kyjevských astronomů na Astrofyzikálním institutu v Alma-Atě. 20.září 1969 prozkoumával Klim Čurjumov fotografické desky, které pořídila Světlana Gerasimenková, když se snažila snímkovat kometu 32P/Comas Solá. Blízko okraje desky objevil objekt kometárního vzezření. Původně se domníval, že jím je hledaná kometa, ale po návratu do Kyjeva znovu důkladně prozkoumal fotografické desky a zjistil přitom, že slabý nezřetelný objekt je pravděpodobně nová neznámá kometa, která se shodou okolností nacházela pouhé 2° od hledané komety Comas Solá. Kometa má podivuhodnou historii. Až do roku 1840 se pohybovala daleko od Slunce, ke kterému se přibližovala nejvíce na 4.0 AU -asi 600 mil. km, a tudíž byla zcela mimo možnosti pozemského pozorování. V roce 1840 se ale přiblížila velice těsně k Jupiteru, který svou gravitací dramaticky změnil její oběžnou dráhu. Po této změně byla kometa nasměrována do vnitřních oblastí Sluneční soustavy s perihelem asi 3.0 AU. Během dalšího století se vzdálenost od Slunce pomalu snižovala až na hodnotu 2.77 AU. V roce 1959 znovu zaúřadovaly síly Jupitera a po blízkém setkání se perihel zmenšil až na 1.29 AU, tedy velice blízko k dráze Země, a oběžná doba se upravila na 6.57 roků. Od okamžiku objevu byla kometa pozorována celkem při šesti přiblíženích ke Slunci. Kromě roku objevu 1969 k nim došlo ještě v letech 1976, 1982, 1989, 1996 a 2002. Objekt projevuje v perihelu aktivitu, nezvykle vysokou na krátkoperiodickou kometu. Bývá obklopena komou (difusní oblak prachu a plynů kolem jádra) a často má i ohon. Při pozorováních v roce  2002/2003 byl ohon dlouhý až 10 obloukových minut, u komety byla zřetelná jasná centrální kondenzace a slabá rozpínající se koma. Dokonce i 7 měsíců po průletu perihelem byl ohon zřetelně vyvinutý, i když jeho jasnost rychle klesala.  Kometa dosahuje obvykle hvězdné velikosti 12 a v blízkosti perihelu se projevuje znatelnými výrony plynů, které byly zaznamenány při posledních třech návratech.

ru_rose.jpg (933×517)

Mise ke kometě včetně jména sondy byla pojmenována Rosetta podle stély z černého bazaltu nalezené roku 1799 důstojníkem Napoleonovy armády v deltě Nilu u osady Rosette. Stela je známa jako Rosettská deska či Rosettský kamen a pochází z roku 196 před naším letopočtem z období vlády Ptolemaia V. Obsahuje dva identické staroegyptské nápisy v hieroglyfickém a démotickém písmu a jejich řecký překlad, což posloužilo J.L. Champolionovi v roce 1822 k rozluštění egyptských hieroglyfů.

Původním cílem Rosetty byla periodická kometa 46P/Wirtanen, ale díky problémům s nosičem Ariane byl start odložen. Až později byla zvolena jako náhradní cíl mise kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Nový cíl byl mnohem větší - průměr 4x -přitažlivost 30x, než ten původní. Sonda měla uskutečnit setkání s kometou, zachytit se na oběžné dráze kolem ní a provádět pozorování během přibližování kosmického tělesa ke Slunci, a vysadit přistávací modul-lander. Vedlejším cílem mise měl být průlet kolem jednoho asteroidu. V březnu 2005 poprvé prolétla kolem Země, v únoru 2007 se přiblížila k Marsu. V listopadu 2007 a listopadu 2009 uskuteční u Země druhý a třetí gravitační manévr. Na 7.září 2008 byl plánován průlet kolem asteroidu (2867) Steins ve vzdálenosti 1700 km a 10.července 2010 kolem planetky (21) Lutetia ve vzdálenosti 3000 km.

Přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko pomocí přistávacího modulu se uskutečnilo včera. Kolem páte hodiny odpoledne 12.listopadu 2014 modul Philae dosedl úspěšně na povrch komety. Vědci doufají, že sonda přispěje průzkumem komety k lepšímu pochopení vývoje naší sluneční soustavy před 4,6 miliardami let.

67P_02.jpg (2670×1561)

Modul je vyroben z vysoce pevných uhlíkových vláken a vybaven celou škálou přístrojů k průzkumu povrchu. Sondu řídí ze Země na vzdálenost zhruba 510 milionů kilometrů experti z Kosmického centra v Darmstadtu a v Kolíně nad Rýnem. Stejně jako modul bylo i místo přistání pojmenováno podle ostrova na Nilu - Agilkia, na který byl z Philae přestěhován komplex starověkých egyptských staveb kvůli zaplavení Philae Nilem po vybudování Asuánské přehrady.

Philae vyrobilo konsorcium evropských firem za účasti institucí z Rakouska, Finska, Francie, Maďarska, Irska, Itálie a Velké Británie, pod vedením německého centra DLR ve spolupráci francouzské vládní kosmické agentury CNES. Celá mise Rosetta je projektem evropské kosmické agentury ESA.