Untitled document

 

V soudobých dějinách člověka se ukazuje, jak málo toho víme o světě ve kterém žijeme, jak málo toho víme o naší historii, jak málo toho víme o životě jako takovém. Fakta a poznatky vysvětlující fungování našeho světa vychází z přesvědčení, které je v nás a které získáváme jako vědomosti od ostatních či jako všeobecně přijímaný vědecký názor, jež je přijímán jako oficiální soudobá pravda o našem světě, která ale jen obsahuje poznání a názory, tak jak je nastudovala naše současná věda. Budeme-li však takovou pravdu studovat bez předsudků a pýchy, nepředpojatým způsobem, můžeme odhalit neuvěřitelné množství indicií, že toto všechno co známe, je velmi křehkým poznáním, které se nám kdykoli může sesypat jako domeček z karet, a že spíš víme jen to, že je ohromné množství věcí, které doposud zůstalo lidskému vědomí utajeno.

http://pifs.sweb.cz/ydw/pyr_mex2.jpg

http://pifs.sweb.cz/ydw/sphinx2.jpg

http://pifs.sweb.cz/ydw/not_re_paris.jpg

http://pifs.sweb.cz/ydw/aio2.jpg


( Centrum pro otázky životního prostředí prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc : )

...Požadavek nežít na úkor druhých je základním kamenem myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Měli bychom si být jisti, že svou činností, uspokojováním svých vlastních potřeb, nesnižujeme možnosti uspokojení potřeb příštích generací nebo jiných národů. Pokud dopustíme globální změny, můžeme vážně ohrozit životní prostředí a dostupnost přírodních zdrojů pro své potomky či vzdálené bratry, i když nás samotné to nijak významně záporně neovlivní. Před jedním či dvěma desetiletími byly vyjadřovány vážné obavy o dostatek zdrojů materiálů a energie z neobnovitelných zdrojů: ropy, kovových rud a dalších. Zdá se, že tyto obavy jsou dnes zažehnány, nehrozí bezprostřední ani v budoucnosti vzdálený nedostatek žádné z klíčových surovin. Rostou však obavy o zdroje obnovitelné, zejména o vodu a půdu, a o zachování stabilních podmínek pro hospodářskou činnost a život na Zemi vůbec. Katolická církev formuluje svůj postoj takto: Člověk, který je více v zajetí touhy po majetku a po požitku než po bytí a rozvoji, nemírným nedisciplinovaným způsobem spotřebovává zdroje země i zemi samu. Neuvážlivé ničení přirozeného životního prostředí se zakládá na dnes bohužel značně rozšířeném antropologickém omylu. Člověk, který odhalí svou schopnost měnit vlastní prací svět a v určitém smyslu ho nově "tvoří", zapomíná, že se to děje vždy jen na základě prvotního daru věcí od Boha. Člověk míní, že může svévolně disponovat zemí a bezvýhradně ji podřizovat své vůli, jako by neměla svou vlastní podobu a své určení propůjčené jí dříve Bohem, které člověk může rozvíjet, které však nesmí zradit. Místo toho, aby plnil svůj úkol spolupracovníka Božího na tvořivém díle, staví se člověk na místo Boha a vyvolává tím nakonec vzpouru přírody, která je tím více tyranizována než spravována. Příroda byla stvořena nezávisle na člověku. Je Božím dílem stejně jako člověk, má tedy svou samostatnou, od člověka neodvozenou hodnotu. Přírodu je tedy třeba chránit před škodlivými důsledky lidské činnosti proto, že má svou vnitřní hodnotu. Uznání této hodnoty ja zakotveno i v mimokřesťanských teologických a filosofických systémech. V současné době je tento princip do té míry obecně uznáván, že je zakotven i v mezinárodním právu.

http://pifs.sweb.cz/ydw/notredame.jpg

Současná věda není schopna předpovědět s dostatečnou přesností a věrohodností všechny důsledky probíhajících globálních změn. Rozhodně není vyloučeno, že při některých procesech může být spuštěna série pozitivních zpětných vazeb, které původní efekt nesmírně zesílí a povedou lavinovitě k nějakému novému stavu. Takový stav by však mohl být pro civilizaci i pro biosféru nebo alespoň její velké části skutečně katastrofální. Mimořádně vážné následky může přinést především nastávající změna klimatu, o které se předpokládá, že bude spojena s častějším výskytem mimořádných bouří, záplav, vln, mrazů, horka či sucha. Mezi nejhorší scénáře patří zvýšení hladiny moří až o několik metrů nebo přestavba oceánských proudů zahrnující zánik Golfského proudu s následným výrazným ochlazením celé západní a severní Evropy. Velké obavy vyvolávají představy nových velkých epidemií. Mnozí považují za zcela reálnou hrozbu snížení nebo alespoň nedostatečného zvýšení produkce potravin pro rostoucí světovou populaci se stále vyššími nároky, například v důsledku vodní i větrné eroze. Můžeme si představit i jiné nečekané pohromy, například podstatné zeslabení stratosférické ozónové vrstvy z dosud neznámých příčin.

Globální biosféra, společenství živých organismů na Zemi, spoluvytváří podobu planety posledních půl miliardy let jejího vývoje. Lidé nám podobní se objevili přibližně před sto tisíci lety a dlouhou dobu byli přirozenou součástí biosféry. Teprve zemědělská civilizace, jejíž počátky jsou zaznamenány z doby přibližně před dvaceti tisíci lety, lidi z přírody vydělila. Od svého počátku mění podobu biosféry a tvář Země, avšak určujícími zůstaly po dlouhou dobu procesy přírodní.

http://pifs.sweb.cz/ydw/pluto_artist.jpg

http://eospso.gsfc.nasa.gov

http://maps.geog.umd.edu/firms/links.htm