Untitled document

"Někdy jsem si myslel, že letím na špatné místo. Mým snem byl vždy Mars a je až dodnes," poznamenal Michael Collins. Americký program přistání člověka na Měsíci vyhlásil v roce 1961 prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Projekt realizovaný Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) stál kolem 25 miliard dolarů a zaměstnával 400 tisíc lidí. Hned na počátku ho postihlo neštěstí.

Toho dne podepsalo více než 60 států smlouvu, která měla zajistit a zaručit, že vesmírný prostor zůstane navždy nemilitarizovan, že žádná země si nebude přisvojovat jakoukoli zemskou orbitální zónu a na Měsíci, na Marsu ani na jiném místě, kterého snad někdy dosáhnou lidské rakety, nebudou nikdy uplatněny žádné územní nároky. Samotná smlouva obsahovala též doložku o bezpečném návratu kosmických cestovatelů, jež zajišťovala že astronauti či kosmonauti jakéhokoli původu, kteří se odchýlí od kursu a přistanou do nepřátelského oceánu či v nepřátelském poli, nebudou pochytáni a odvlečeni bezpečnostními silami dotyčné země. Místo toho s nimi bude zacházeno jako s vyslanci lidstva a budou bezpečně a neprodleně vráceni státu, v němž je registrována jejich kosmická loď.

Neuplynula dlouhá doba, když sedm set inženýrů a jejich rodin nakládalo krabice a balilo kufry a připravovalo své automobily na dlouhou cestu z příjemného prostředí Virginie a zálivu Chesapeake Bay do ploché rančerské krajiny, aby se zabydlili v Hustonu, kde se stavělo středisko MSC pro lety s posádkou.

NASA posílila image tím, že let Gordo Copera v Mercury, jež byl i poslední tohoto typu lodi, v květnu 1963 trval déle než 34 hodin. 14. června Rusové vystřelili na oběžnou dráhu Jestřába - Vostok V. Valerij F Bykovskij pobyl na oběžné dráze 119 hodin číslo, na něž veřejnost musela zírat s otevřenými ústy. Avšak o dva dny později byl ze stránek novin vytlačen jinou zprávou. Bykovskij, jenž byl pořád ještě na oběžné dráze, shlížel dolů, na odpalovací rampu, když sovětská raketa vynesla další loď Racka s Valentinou Těrežkovovou na palubě. Za této situace Washington začal naléhat na Kennedyho : "Proboha dělej s tím něco!" 16.listopadu 1963 John Kennedy vyhověl žádostem svého štábu a objevil se na mysu Canaveral. Šest dní po své návštěvě kosmického centra a odpalovací rampy projektu Apollo šokovalo Ameriku jeho úmrtí, když podlehl po zásahu kulkou atentátníka v Dallasu.

Opět neuplynul dlouhý čas a malá kamera, připevněná nad vzduchovou komorou, zachytila smějící se tvář kosmonauta, jak dovádí při první procházce člověka ve vesmíru. Stalo se tak 18.března 1965 při letu Voschodu, v USA kódově značeného jako Diamond. Podle přísloví  " Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř ", Rusové začali hlásat, že nová kosmická loď Voschod je chopna vynést do vesmíru tři muže. Zdůraznili, že Američanům to bude trvat nejméně další čtyři roky, než se dostanou k tomu, aby jednou lodí vynesli tři muže do vesmíru. Byla to od nich velká prozíravost. Mimo orbitu Země se skutečně ona trojice z oné země do tohoto Vemíru vydává.

Přistání Američanů na Měsíci bylo uprostřed studené války důležitým a prestižním úspěchem v zápolení s tehdejším Sovětským svazem. Půl miliardy lidí sledovalo u televizních obrazovek start Apolla 11 z mysu Canaveral k Měsíci. A tři čtvrtě miliardy lidí pozorovalo Neila Armstronga a Buzze Aldrina, jak se procházejí po Měsíci. Přesto se najdou pochybovači tvrdící, že Američané na Měsíci nikdy nebyli a že všechny ty záběry se natáčely v ateliérech. Vypuštění či nevypuštění lidí na Měsíc se nedá utajit. Na každém letu k Měsíci se podílelo několik desítek tisíc specialistů, každý plnil nějaký úkol. Zrežírovat takové divadlo by bylo nadmíru složité. Zrovna tak na natáčení v hollywoodských ateliérech by se muselo podílet několik stovek až tisíc lidí. Záběry ze sondy LRO již zobrazují zbytky modulů jednotlivých misí na Měsíc. Teď se čeká na lepší rozlišení obrázků.

Následující odkaz je z roku 2004 : http://pifs.sweb.cz/cel%C3%A9%20str%C3%A1nky/tranquility.html

http://pifs.sweb.cz/moon/2.jpg